Novinky

Další 1 2 3

Čechy práce v zahraničí příliš neláká [Thu 29th Jul 2010, 22:36]

Práce v zahraničí Čechy zřejmě láká skoro nejméně z celé Evropské unie. Vyrazit do ciziny za prací by totiž v budoucnu chtělo jen 11 procent Čechů. Nízký zájem o práci v cizině mají do budoucna i Kypřané, Řekové, Rakušané a Italové. Ukázaly to výsledky průzkumu Eurobarometr, který představila Evropská komise. Seveřané jsou aktivnější, jižané mnohem méně Na dotaz, zda plánují vyjet někdy v budoucnu do zahraničí za prací, souhlasně odpovědělo 17 procent Evropanů. Třeba v Dánsku to však byla více než polovina všech dotázaných (51 procent), v Estonsku 38 procent a ve Švédsku 37 procent lidí. Naopak v Itálii podobné plány mají jen pouhá čtyři procenta obyvatel. Na Slovensku má v úmyslu do zahraničí za prací vyrazit 23 procent lidí, ukázal průzkum. Slovákům tak v tomto ohledu patří v EU 11. místo. "Právo pracovat a žít v jiné evropské zemi je jedním ze základních práv EU, avšak příliš málo lidí tohoto práva nyní využívá," podotkl v prohlášení k výsledkům eurokomisař pro zaměstnanost László Andor. Do ciziny kvůli studiu či praxi Češi nemíří V současné době jen asi 2,3 procenta lidí žije v některém jiném členském státě 27členného bloku s téměř půl miliardou obyvatel. V průzkumu zhruba deset procent Evropanů uvedlo, že už v zahraničí kvůli práci žili, tento údaj však zahrnuje země EU i mimo unii. Přibližně 13 procent se vydalo do ciziny kvůli studiu či praxi. Češi v tomto směru stojí na konci pomyslného žebříčku. Celkem totiž na dotaz, zda někdy jeli na studia či praxi do zahraničí, kladně odpovědělo jen pět procent dotázaných, tedy vůbec nejméně ze všech 27 států EU. V Lucembursku, které figuruje na opačném pólu, to bylo pro srovnání 48 procent. Na pracovní trhy v EU nyní tvrdě dopadá hospodářská krize. Jedna z otázek se proto zaměřila i na to, zda by lidé byli ochotni se vydat do ciziny za prací, pokud by ji nemohli najít doma nebo když jsou nezaměstnaní. Rovných 48 procent Evropanů uvedlo, že by do zahraničí pracovat vyjeli. Na Kypru a ve Švédsku tento názor zastávalo dokonce 66 procent lidí. V Česku by k práci v cizině z těchto důvodů přistoupilo 37 procent účastníků průzkumu, zatímco 58 nikoli. "Pracovní mobilita může pomoci snížit nezaměstnanost tím, že lidi propojuje s volnými místy. Evropané si tento fakt uvědomují, avšak stále čelí překážkám, aby mohli po Evropě za prací jezdit," podotkl eurokomisař. Až 20procentní nezaměstnanost Podle posledních dostupných dat míra nezaměstnanosti v eurozóně v květnu zůstala na dubnových deseti procentech. V celé Evropské unii podle Eurostatu činila v květnu 9,6 procenta. Nejnižší nezaměstnanost v EU hlásí Rakousko se čtyřmi procenty a Nizozemsko se 4,3 procenta. Nejvyšší naopak Lotyšsko s 20procentním podílem lidí bez práce a Španělsko s 19,9 procenta. Češi, kteří jsou v EU od května 2004, zatím volně pracovat nemohou v Německu a Rakousku. V obou zemích by přechodná omezení na pracovním trhu měla pro Čechy padnout nejpozději do konce dubna příštího roku. Zdroj: www.idnes.cz

V Británii zatkli český sňatkový gang [Sun 14th Mar 2010, 23:19]

Kvůli podezření z bigamie a z napomáhání k nelegální migraci zatkla policie v severoanglickém městě Bolton nedaleko Manchesteru pět českých občanů – tři muže (31, 36 a 41 let) a dvě ženy (22 a 25 let). Informovala o tom ve čtvrtek britská média s tím, že v Liverpoolu zároveň zadrželi Britku, která rovněž patří k sňatkovému gangu. Podle policie jde o organizovanou zločineckou skupinu, která zprostředkovávala imigrantům sňatky s občany Evropské unie, kteří tímto způsobem získávali trvalý pobyt v Británii. Za jeden sňatek si údajně účtovali až 15 tisíc liber (440 tisíc korun). O závažnosti případu svědčí i to, že souběžnému zatýkání na třech adresách předcházelo důkladné vyšetřování vedené tajnými službami. Zatýkání, které ve středu ráno provedla společně policie a imigrační služba, se odehrálo v naprosté tajnosti, úřady k celé rozsáhlé operaci nechtěly tisku nic sdělit ani následně. Všech šest podezřelých v noci na čtvrtek vyslechla skupina pro imigrační kriminalitu. „Dosáhli jsme toho, že je zneužívání imigračního systému obtížnější než kdykoli předtím. A vypořádáme se také se všemi, kdo to zkoušejí s podvodnými manželstvími,“ varovala v souvislosti s kauzou šéfka pohraniční služby v regionu Severozápadní Anglie Jo Liddyová. „Budeme je stíhat a budeme se snažit zahraniční pachatele vypovědět poté, co si svůj trest odsedí,“ dodala. „Ti, kdo se pokoušejí zneužívat systém, mohou čelit trestům až sedmi let vězení,“ upozornila. Zdroj: www.novinky.cz

Veselé Vánoce a šťastný Nový rok 2010 [Sun 27th Dec 2009, 16:45]

. Veselé Vánoce šťastný Nový rok 2010 vám přeje ALBIONjob!

Vyjíždějí jen profesionálové [Mon 7th Sep 2009, 21:31]

Na serveru www.lidovky.cz vyšel zajímavý článek o práci v zahraničí na kterém spolupracoval i ALBIONjob: Nejen zájem o práci v zahraničí ze strany českých uchazečů, ale i počet pracovních nabídek klesl. Je to důsledek přetrvávající finanční krize. PRAHA Ekonomická recese silně ovlivnila mezistátní trh práce. V České republice zájem o práci v zahraničí klesá zejména kvůli sílící koruně. Ta způsobuje, že reálné výdělky v zahraničí přestávají být lákavé. Reálné mzdy klesly kvůli posílení koruny za poslední tři roky o 30 procent a přestávají být výhodné. Často jde také o mzdy blízké minimální v dané zemi. Stejně tak země samotné se začaly bránit přílivu zahraničních pracovníků. Ilustrativní je přitom situace u nás. „V předchozích obdobích jsme se setkávali s poptávkou po nekvalifikované pracovní síle, kterou jsme již neuměli pokrýt z českých zdrojů. Zkušenosti máme především s pracovníky z Bulharska. Většinou šlo o dělníky, kteří vykonávali jednoduchou manuální činnost nebo práci, při které nebylo potřeba příliš komunikovat či se orientovat ve složitých návodech,“ popisuje Naďa Nepivodová ze společnosti Adecco, která se prací v zahraničí zabývá. „Po prvních zprávách o celosvětové krizi se poptávka po zahraničních dělnících utlumila a časem byli zahraniční dělníci postupně propuštěni. Po této první vlně následovalo propouštění českých lidí.“ Podobný vývoj probíhal ve většině evropských zemí. V současnosti Češi vyjíždějí za prací nejčastěji do Velké Británie a Irska, protože tyto země neomezují příliv pracovní síly. Následují mezi Čechy tradičně oblíbené pracovní destinace jako Španělsko, Itálie nebo Nový Zéland a Austrálie. Obvykle se jim daří získávat pozice v zemědělství, v restauracích a hotelích, dále ve zdravotnictví, pečovatelských službách a případně také ve výrobě. „Jde především o mladé lidi, kteří ovládají cizí jazyky a jejich dočasný pracovní pobyt v zahraničí není motivován jen finančně, ale zároveň se chtějí rychleji naučit jazyk a získat nové zkušenosti,“ popisuje průměrný profil uchazeče Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower. Zájem o práci v zahraničí se kvůli krizi měnil. Například poptávka po místech ve Velké Británii kvůli silné koruně nejdřív klesala, ale v závislosti na zvyšující se nezaměstnanosti u nás se opět oživuje. Společnost Adecco v minulosti vyhledávala zejména pracovníky do technických oblastí IT pro země Beneluxu. Tady zájem v době krize ustal. S trochou štěstí se ale stále můžete dostat v zahraničí k velice lukrativní pracovní pozici. Jedna z agentur právě hledá vhodného kandidáta na pozici řezníka v Norsku s platem kolem 70 tisíc. Nároky na kvalifikaci a profesionalitu jsou ale daleko větší než kdy dřív. „Hlásí se kvalitnější kandidáti s dobrou angličtinou i zkušenostmi, kteří by před krizí dobře placenou práci v České republice nalezli bez problémů,“ tvrdí Roman Dresler z agentury ALBIONjob, která se zaměřuje na zprostředkovávání pracovních míst ve Velké Británii. Dokonce ani vysoce kvalifikovaní čeští uchazeči nemají práci zdaleka jistou. Konkurují jim totiž kvalitnější uchazeči z ostatních zemí. Zejména v zemích bývalého východního bloku se totiž nezaměstnanost výrazně zvýšila a kvalifikovaní zaměstnanci hledají pracovní příležitosti v zahraničí. Se zahraničními pracovníky stále počítají firmy hlavně ve Velké Británii, přestože trh zažívá rekordní nezaměstnanost. Samotní Britové totiž nemají zájem o nekvalifikovanou práci. Přenechávají ji tedy nadále Východoevropanům, a to i přesto, že britská vláda doporučila na začátku roku studentům, kteří letos ukončí studia, poohlížet se i po nekvalifikovaných nabídkách. V Británii krize pomohla zejména zaměstnavatelům. „Za prací do Británie odjíždějí přes naši agenturu jen ti se zkušenostmi a s dobrou angličtinou,“ tvrdí Roman Dresler. Je více uchazečů než pozic a zaměstnavatelé si mohou lépe vybírat. Největší zájem je zejména o kuchaře, servírky a pokojské. Aspoň v tom poptávka koresponduje s nabídkou. O stejné pozice se totiž také nejčastěji ucházejí Češi. Finanční recese způsobila, že uspět v zahraničí mohou jen ti nejzkušenější a nejkvalifikovanější uchazeči.

Práci lze hledat v celé Evropě [Tue 2nd Jun 2009, 9:24]

Belgie, Dánsko a Norsko od 1. května otevřely své pracovní trhy. Práci tak nyní mohou Češi hledat bez omezení téměř v celé Evropě. Všude zřejmě budete muset o práci bojovat. Zejména v době, kdy se Evropa potýká s poklesem ekonomiky, je otevření pracovních trhů v Dánsku a Norsku dobrá zpráva. "Právě v severských zemích je po pracovní síle hlad. Populace tam stárne a především o kvalifikované síly je zájem,“ vysvětluje Věra Kolmerová, vedoucí oddělení zahraniční zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí a manažerka informačního a poradenského systému Eures. Nicméně je třeba si uvědomit, že v těchto zemích je už řada Poláků i občanů pobaltských zemí, a hledání práce tedy nebude snadné. "Rozhodně se vyplatí mít příslib práce již před odjezdem. V severských zemích jsou vysoké náklady na bydlení, a pokud nemáte práci, můžete se dostat do problémů," upozorňuje Eures poradce David Chlupáček. Situace není beznadějná V celé Evropě od loňského října klesl počet volných pracovních míst zveřejňovaných na evropském informačním portálu Eures o 450 000, na necelých 800 000. V každé evropské zemi je ale nedostatek některých profesí. Jen je třeba počítat s tím, že třeba jako číšník dnes seženete snáze práci v Norsku než třeba v Británii, kam byste třeba jeli raději. Montážní dělníky zase potřebuje Francie, Británie, Dánsko, Belgie i třeba Portugalsko. Podle Věry Kolmerové je větší šance na uplatnění v evropských zemích pro kvalifikované odborníky. Naději mají technici, projektanti a ani ve stavebnictví se situace zatím výrazně nezhoršila. Využijte zprostředkování práce přes kvalitní mezinárodní agentury působící v Česku. "Přijímají od zaměstnavatele poptávku a jasné informace, koho na uvolněnou pozici obsadit," říká Chlupáček. Hledat také můžete sami. To, jaká profese je v jednotlivých státech Evropy žádaná, zjistíte třeba přes portál Eures. Pomohou i Eures poradci na úřadech práce po celé Evropě. Nečekejte však, že vám práci seženou. "Naším cílem je zajistit dostatek informací o tom, jak a kde práci hledat, jak kontaktovat zaměstnavatele, stejně jako přiblížit lidem, co je v jiné zemi čeká, s čím mají počítat a podobně," vysvětluje David Chlupáček. Finsky, nebo dánsky? Řada inzerátů je ovšem v národních jazycích, takže například pokud neumíte dánsky, práci budete hledat hůře. Zatímco ve Švédsku spíše platí, že bez znalosti jazyka vás těžko zaměstnají, jsou podle Davida Chlupáčka země, které jsou vůči zahraničním pracovníkům otevřenější - jako třeba Dánsko, Nizozemsko, Kypr, Irsko, Británie a částečně i Španělsko a Itálie. Pokud ale půjde o velmi nedostatkovou profesi, je dokonce pravděpodobné, že vám zaměstnavatel odpustí neznalost jazyka a spokojí se prozatím s některou ze světových řečí. "Zejména v severských zemích téměř všichni mluví anglicky, i němčina je velmi rozšířená a žádaná. Nicméně počítejte s tím, že se třeba dánsky, finsky nebo norsky budete muset naučit. Zaměstnavatel vás určitě bude podporovat v dalším vzdělání," dodává Věra Kolmerová. Znalost mateřského jazyka totiž může zaměstnavatel požadovat, i kdybyste pracovali jen jako uklízeči či vykonávali nějaké pomocné nebo nekvalifikované práce. Úřadům se nevyhnete Přestože již do naprosté většiny zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru povolení k zaměstnanosti nepotřebujete, počítejte s tím, že jednání s úřady se s největší pravděpodobností nevyhnete. Některé země, jako například Británie, požadují, aby se zaměstnanci z jiných zemí registrovali, stejně jako to vyžaduje Česká republika. Pravidla zaměstnávání jsou v každé zemi jiná, takže před odjezdem se vyplatí prostudovat si dostupné informace, které najdete na již zmiňovaném Eures. Zde také zjistíte, jak je to s registračními postupy v dané zemi, zda potřebujete pracovní povolení, jaké instituce máte kontaktovat ve věci sociálního a zdravotního pojištění a daní, na co pamatovat před odjezdem a co souvisí s ukončením práce v EU/EHP, a další užitečné informace. Povolení stále vyžadují naši nejbližší sousedé - Rakousko a Německo. Obě země potvrzují, že budou využívat přechodná období pro vstup na pracovní trh až do 30. dubna 2011. Trh ani teď není Čechům zcela uzavřený, ale platí, že zaměstnavatel v Německu nebo v Rakousku si musí vyžádat a často lobbovat na pracovním úřadě za povolení k zaměstnání Čechů a že projdou náročnou administrativou. Zdroj: www.idnes.cz

GLASGOW: Východoevropské autobusáky učí místnímu jazyku [Wed 6th May 2009, 12:26]

James Lillis (55), řidič městských autobusů ve skotském Glasgow po dobu třiceti let, se naučil základy polštiny, aby mohl vysvětlovat zahraničním řidičům, která bije. Středo a východoevropští řidiči glasgowské veřejné dopravy sice často umějí anglicky, avšak často nemají tušení, co po nich cestující chce. Vysvětluje polským a českým řidičům, co znamenají věty jako "Geezan aw day tae the toon" ("Give me an all-day ticket to town, Dejte mi celodenní lístek do města"), and "Wanan'a hauf please" ("One adult and a child please""Jeden dospělý a jeden dětský"). Asi deset procent glasgowských řidičů autobusů jsou cizinci. Většinou jsou to Poláci, ale také Slováci, Češi a Maďaři. (Pozn. JČ. Asi před měsícem nostalgicky vzpomínal řidič pražské městské dopravy, autobusu v Bubenči, jak pracoval v Glasgow. Kdyby prý nebyl "tak starý" - bylo mu 55 - zůstal by tam dodnes.) Lillis dostane ve středu v Glasgow cenu od skotské ministryně školství Fiony Hyslopové za celoživotní vzdělávání. Hyslop, navzdory svému "pokročilému věku", neváhal se zapsat do kursu polštiny a bydlel také v rodině jednoho svého kolegy v Polsku. Lillis uvedl: "Když přijedou do Skotska noví zaměstnanci a slyší glasgowský přízvuk, může to být problém. Pomáháme jim překládat glasgowštinu a rozumět jí, aby mohli dělat svou práci. Je to velmi dobrá věc, pomáhat ostatním získat sebevědomí a posilovat jejich kvalifikaci, kterou užívají každý den." Podle Lillise středo a východoevropští autobusoví řidiči sice umějí standardní angličtinu, ale když přijedou do Glasgow, nerozumějí ani slovo. Neznají ani naprosto běžné místní výrazy jako "big man" nebo "nae bother" ("žádný problém"). Anglický deník Daily Telegraph v této souvislosti připomíná skotského komika Stanleyho Baxtera (82), který svého času vysílal ve skotské televizi své komediální výstupy pod názvem "Parliamo Glasgow". V jedné scénce se na místním trhu se zeleninou zeptal prodavače: "Izata marra on yer barra Clara?" (Is that a marrow on your barrow, Clara?" "Je to dýně, to, co máte na tom trakaři, Kláro?") V jiných scénkách bylo "známé" glasgowské slovo "Sanoffy" jako ve větě "Sanoffy cold day" ("It's an awfully cold day, Dneska je strašná zima") a "Geeza punna burra furra murra" (Give me a pound of butter for my mother", "Dejte mi půl kila másla pro mou matku.") www.blisty.cz

Další 1 2 3