Novinky

Další 1 2 3

Němci a Rakušané otevřou trh práce. Mají se čeho bát? [Wed 9th Mar 2011, 20:59]

K 1. květnu 2011 končí přechodné období zamezující volný pohyb pracovní síly v rámci Evropské unie i pro poslední dvě země, totiž pro Německo a Rakousko. Oba dva státy využily maximální možnou délku této bariéry, vycházející ze smluv pro vstup nových zemí do EU v roce 2004. Opět se tedy začalo diskutovat o tom, do jaké míry může příliv – levnější - pracovní síly ohrozit pracovní trh Německa a Rakouska. Obava obyvatelstva je přitom značná - téměř 70 procent lidí považuje uvolnění za hrozbu. Diskuse jdou dokonce tak daleko, že obě země připravují opatření proti budoucí konkurenci, například formou zavedení a uzákonění minimální mzdy. Kdo měl co nabídnout, dávno tam působí Viděno realistickým pohledem nemohu v žádném případě tyto obavy sdílet. Nepředpokládám, že by mělo po 1. květnu nastat stěhování národů za prací. Jednak existuje již několik let možnost - především pro mladé akademiky - získat bez problémů pracovní povolení v Německu. Ani ostatní skupiny zájemců o práci - a nemuseli to být pouze špičkoví odborníci - se s tímto problémem nesetkali. Jinými slovy, kdo chtěl do Německa odejít a kdo měl tamnímu pracovnímu trhu co nabídnout, ten už tam dávno je. Druhým aspektem je skutečnost, že se Německo potýká s akutním nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, zejména v technických profesích. A to přes všechny stupně dosaženého vzdělání, od dělnických profesí až po inženýry. Případný příliv nových pracovních sil z nových členských zemí EU by tyto mezery mohl smysluplně zaplnit. A konečně třetím, možná trochu překvapujícím faktem je skutečnost, že Německu v posledních letech chybějí manažeři. Páteří tamního hospodářství jsou totiž takzvané rodinné firmy, které z celkového počtu 2,7 miliónu firem v Německu tvoří 93 procent, zaměstnávají 55 procent celkového počtu zaměstnanců a vytvářejí již tradičně 60 až 70 procent hrubého domácího produktu země. Problém generace dědiců Většina těchto firem byla založena a vybudována v poválečném období a jejich vedení a řízení se předávalo z generace na generaci. Problém posledních let je ten, že stále více jich nemůže najít vhodného následovatele z rodiny. Ať už proto, že takový následovník není k dispozici, nebo není vhodný pro zmíněnou pozici, případně zkrátka nechce pokračovat v rodinné firemní tradici. Poslední skupina bývá také nazývána „generací dědiců“, kteří si zjednodušeně řečeno raději chtějí užívat života, nechají si vyplatit dědické nároky a věnují se jiným aktivitám. Podle posledních statistik se s problémem následnictví každý rok potýká zhruba 22 000 firem a do roku 2014 jejich počet vzroste na 110 000. Nejde přitom o malé podniky - více než dvě třetiny z nich dosahují ročního obratu přes milion eur. Při řešení tohoto problému existují v podstatě pouze dvě varianty. Jednou z nich je prodej firmy jako celku vhodnému investorovi, který však koupenou firmu zařadí do portfolia všech svých aktivit a ji samotnou „degraduje“ na jednu ze svých poboček. To má za následek ztrátu původní, dlouholetou tradicí získané vlastní identity firmy. Druhou variantu představuje angažování externích manažerů, kteří mají za úkol zachovat identitu firmy a řídit ji namísto majitele, tedy rodiny. Z popsané situace jednoznačně vyplývá, že obavy až panikaření v souvislosti s uvolněním pohybu pracovní síly postrádá jakoukoliv reálnou podstatu. Naopak, zmíněný pohyb může - jestliže nastane - určitým způsobem oživit německý pracovní trh, dát mu nové impulsy a podílet se na vyřešení závažných problémů. Zdroj: http://www.ceskapozice.cz/blog/radomir-simek/

New £5.93 minimum wage rate from October [Sun 3rd Oct 2010, 19:51]

National Minimum Wage rates are to rise from October 2010, with the minimum rate for workers aged 21 and over rising to £5.93 an hour. National Minimum Wage rates From October 2010, National Minimum Wage rates will increase from: * £5.80 to £5.93 an hour for workers aged 21 and over * £4.83 to £4.92 an hour for workers aged 18 to 20 * £3.57 to £3.64 an hour for workers aged 16 to 17 The rise is around the two per cent mark in each category. As promised, the government has extended the adult minimum wage rate to 21-year-olds from October 2010. Previously the qualifying age for the National Minimum Wage was 22.

Čechy práce v zahraničí příliš neláká [Thu 29th Jul 2010, 22:36]

Práce v zahraničí Čechy zřejmě láká skoro nejméně z celé Evropské unie. Vyrazit do ciziny za prací by totiž v budoucnu chtělo jen 11 procent Čechů. Nízký zájem o práci v cizině mají do budoucna i Kypřané, Řekové, Rakušané a Italové. Ukázaly to výsledky průzkumu Eurobarometr, který představila Evropská komise. Seveřané jsou aktivnější, jižané mnohem méně Na dotaz, zda plánují vyjet někdy v budoucnu do zahraničí za prací, souhlasně odpovědělo 17 procent Evropanů. Třeba v Dánsku to však byla více než polovina všech dotázaných (51 procent), v Estonsku 38 procent a ve Švédsku 37 procent lidí. Naopak v Itálii podobné plány mají jen pouhá čtyři procenta obyvatel. Na Slovensku má v úmyslu do zahraničí za prací vyrazit 23 procent lidí, ukázal průzkum. Slovákům tak v tomto ohledu patří v EU 11. místo. "Právo pracovat a žít v jiné evropské zemi je jedním ze základních práv EU, avšak příliš málo lidí tohoto práva nyní využívá," podotkl v prohlášení k výsledkům eurokomisař pro zaměstnanost László Andor. Do ciziny kvůli studiu či praxi Češi nemíří V současné době jen asi 2,3 procenta lidí žije v některém jiném členském státě 27členného bloku s téměř půl miliardou obyvatel. V průzkumu zhruba deset procent Evropanů uvedlo, že už v zahraničí kvůli práci žili, tento údaj však zahrnuje země EU i mimo unii. Přibližně 13 procent se vydalo do ciziny kvůli studiu či praxi. Češi v tomto směru stojí na konci pomyslného žebříčku. Celkem totiž na dotaz, zda někdy jeli na studia či praxi do zahraničí, kladně odpovědělo jen pět procent dotázaných, tedy vůbec nejméně ze všech 27 států EU. V Lucembursku, které figuruje na opačném pólu, to bylo pro srovnání 48 procent. Na pracovní trhy v EU nyní tvrdě dopadá hospodářská krize. Jedna z otázek se proto zaměřila i na to, zda by lidé byli ochotni se vydat do ciziny za prací, pokud by ji nemohli najít doma nebo když jsou nezaměstnaní. Rovných 48 procent Evropanů uvedlo, že by do zahraničí pracovat vyjeli. Na Kypru a ve Švédsku tento názor zastávalo dokonce 66 procent lidí. V Česku by k práci v cizině z těchto důvodů přistoupilo 37 procent účastníků průzkumu, zatímco 58 nikoli. "Pracovní mobilita může pomoci snížit nezaměstnanost tím, že lidi propojuje s volnými místy. Evropané si tento fakt uvědomují, avšak stále čelí překážkám, aby mohli po Evropě za prací jezdit," podotkl eurokomisař. Až 20procentní nezaměstnanost Podle posledních dostupných dat míra nezaměstnanosti v eurozóně v květnu zůstala na dubnových deseti procentech. V celé Evropské unii podle Eurostatu činila v květnu 9,6 procenta. Nejnižší nezaměstnanost v EU hlásí Rakousko se čtyřmi procenty a Nizozemsko se 4,3 procenta. Nejvyšší naopak Lotyšsko s 20procentním podílem lidí bez práce a Španělsko s 19,9 procenta. Češi, kteří jsou v EU od května 2004, zatím volně pracovat nemohou v Německu a Rakousku. V obou zemích by přechodná omezení na pracovním trhu měla pro Čechy padnout nejpozději do konce dubna příštího roku. Zdroj: www.idnes.cz

V Británii zatkli český sňatkový gang [Sun 14th Mar 2010, 23:19]

Kvůli podezření z bigamie a z napomáhání k nelegální migraci zatkla policie v severoanglickém městě Bolton nedaleko Manchesteru pět českých občanů – tři muže (31, 36 a 41 let) a dvě ženy (22 a 25 let). Informovala o tom ve čtvrtek britská média s tím, že v Liverpoolu zároveň zadrželi Britku, která rovněž patří k sňatkovému gangu. Podle policie jde o organizovanou zločineckou skupinu, která zprostředkovávala imigrantům sňatky s občany Evropské unie, kteří tímto způsobem získávali trvalý pobyt v Británii. Za jeden sňatek si údajně účtovali až 15 tisíc liber (440 tisíc korun). O závažnosti případu svědčí i to, že souběžnému zatýkání na třech adresách předcházelo důkladné vyšetřování vedené tajnými službami. Zatýkání, které ve středu ráno provedla společně policie a imigrační služba, se odehrálo v naprosté tajnosti, úřady k celé rozsáhlé operaci nechtěly tisku nic sdělit ani následně. Všech šest podezřelých v noci na čtvrtek vyslechla skupina pro imigrační kriminalitu. „Dosáhli jsme toho, že je zneužívání imigračního systému obtížnější než kdykoli předtím. A vypořádáme se také se všemi, kdo to zkoušejí s podvodnými manželstvími,“ varovala v souvislosti s kauzou šéfka pohraniční služby v regionu Severozápadní Anglie Jo Liddyová. „Budeme je stíhat a budeme se snažit zahraniční pachatele vypovědět poté, co si svůj trest odsedí,“ dodala. „Ti, kdo se pokoušejí zneužívat systém, mohou čelit trestům až sedmi let vězení,“ upozornila. Zdroj: www.novinky.cz

Vyjíždějí jen profesionálové [Mon 7th Sep 2009, 21:31]

Na serveru www.lidovky.cz vyšel zajímavý článek o práci v zahraničí na kterém spolupracoval i ALBIONjob: Nejen zájem o práci v zahraničí ze strany českých uchazečů, ale i počet pracovních nabídek klesl. Je to důsledek přetrvávající finanční krize. PRAHA Ekonomická recese silně ovlivnila mezistátní trh práce. V České republice zájem o práci v zahraničí klesá zejména kvůli sílící koruně. Ta způsobuje, že reálné výdělky v zahraničí přestávají být lákavé. Reálné mzdy klesly kvůli posílení koruny za poslední tři roky o 30 procent a přestávají být výhodné. Často jde také o mzdy blízké minimální v dané zemi. Stejně tak země samotné se začaly bránit přílivu zahraničních pracovníků. Ilustrativní je přitom situace u nás. „V předchozích obdobích jsme se setkávali s poptávkou po nekvalifikované pracovní síle, kterou jsme již neuměli pokrýt z českých zdrojů. Zkušenosti máme především s pracovníky z Bulharska. Většinou šlo o dělníky, kteří vykonávali jednoduchou manuální činnost nebo práci, při které nebylo potřeba příliš komunikovat či se orientovat ve složitých návodech,“ popisuje Naďa Nepivodová ze společnosti Adecco, která se prací v zahraničí zabývá. „Po prvních zprávách o celosvětové krizi se poptávka po zahraničních dělnících utlumila a časem byli zahraniční dělníci postupně propuštěni. Po této první vlně následovalo propouštění českých lidí.“ Podobný vývoj probíhal ve většině evropských zemí. V současnosti Češi vyjíždějí za prací nejčastěji do Velké Británie a Irska, protože tyto země neomezují příliv pracovní síly. Následují mezi Čechy tradičně oblíbené pracovní destinace jako Španělsko, Itálie nebo Nový Zéland a Austrálie. Obvykle se jim daří získávat pozice v zemědělství, v restauracích a hotelích, dále ve zdravotnictví, pečovatelských službách a případně také ve výrobě. „Jde především o mladé lidi, kteří ovládají cizí jazyky a jejich dočasný pracovní pobyt v zahraničí není motivován jen finančně, ale zároveň se chtějí rychleji naučit jazyk a získat nové zkušenosti,“ popisuje průměrný profil uchazeče Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower. Zájem o práci v zahraničí se kvůli krizi měnil. Například poptávka po místech ve Velké Británii kvůli silné koruně nejdřív klesala, ale v závislosti na zvyšující se nezaměstnanosti u nás se opět oživuje. Společnost Adecco v minulosti vyhledávala zejména pracovníky do technických oblastí IT pro země Beneluxu. Tady zájem v době krize ustal. S trochou štěstí se ale stále můžete dostat v zahraničí k velice lukrativní pracovní pozici. Jedna z agentur právě hledá vhodného kandidáta na pozici řezníka v Norsku s platem kolem 70 tisíc. Nároky na kvalifikaci a profesionalitu jsou ale daleko větší než kdy dřív. „Hlásí se kvalitnější kandidáti s dobrou angličtinou i zkušenostmi, kteří by před krizí dobře placenou práci v České republice nalezli bez problémů,“ tvrdí Roman Dresler z agentury ALBIONjob, která se zaměřuje na zprostředkovávání pracovních míst ve Velké Británii. Dokonce ani vysoce kvalifikovaní čeští uchazeči nemají práci zdaleka jistou. Konkurují jim totiž kvalitnější uchazeči z ostatních zemí. Zejména v zemích bývalého východního bloku se totiž nezaměstnanost výrazně zvýšila a kvalifikovaní zaměstnanci hledají pracovní příležitosti v zahraničí. Se zahraničními pracovníky stále počítají firmy hlavně ve Velké Británii, přestože trh zažívá rekordní nezaměstnanost. Samotní Britové totiž nemají zájem o nekvalifikovanou práci. Přenechávají ji tedy nadále Východoevropanům, a to i přesto, že britská vláda doporučila na začátku roku studentům, kteří letos ukončí studia, poohlížet se i po nekvalifikovaných nabídkách. V Británii krize pomohla zejména zaměstnavatelům. „Za prací do Británie odjíždějí přes naši agenturu jen ti se zkušenostmi a s dobrou angličtinou,“ tvrdí Roman Dresler. Je více uchazečů než pozic a zaměstnavatelé si mohou lépe vybírat. Největší zájem je zejména o kuchaře, servírky a pokojské. Aspoň v tom poptávka koresponduje s nabídkou. O stejné pozice se totiž také nejčastěji ucházejí Češi. Finanční recese způsobila, že uspět v zahraničí mohou jen ti nejzkušenější a nejkvalifikovanější uchazeči.

Práci lze hledat v celé Evropě [Tue 2nd Jun 2009, 9:24]

Belgie, Dánsko a Norsko od 1. května otevřely své pracovní trhy. Práci tak nyní mohou Češi hledat bez omezení téměř v celé Evropě. Všude zřejmě budete muset o práci bojovat. Zejména v době, kdy se Evropa potýká s poklesem ekonomiky, je otevření pracovních trhů v Dánsku a Norsku dobrá zpráva. "Právě v severských zemích je po pracovní síle hlad. Populace tam stárne a především o kvalifikované síly je zájem,“ vysvětluje Věra Kolmerová, vedoucí oddělení zahraniční zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí a manažerka informačního a poradenského systému Eures. Nicméně je třeba si uvědomit, že v těchto zemích je už řada Poláků i občanů pobaltských zemí, a hledání práce tedy nebude snadné. "Rozhodně se vyplatí mít příslib práce již před odjezdem. V severských zemích jsou vysoké náklady na bydlení, a pokud nemáte práci, můžete se dostat do problémů," upozorňuje Eures poradce David Chlupáček. Situace není beznadějná V celé Evropě od loňského října klesl počet volných pracovních míst zveřejňovaných na evropském informačním portálu Eures o 450 000, na necelých 800 000. V každé evropské zemi je ale nedostatek některých profesí. Jen je třeba počítat s tím, že třeba jako číšník dnes seženete snáze práci v Norsku než třeba v Británii, kam byste třeba jeli raději. Montážní dělníky zase potřebuje Francie, Británie, Dánsko, Belgie i třeba Portugalsko. Podle Věry Kolmerové je větší šance na uplatnění v evropských zemích pro kvalifikované odborníky. Naději mají technici, projektanti a ani ve stavebnictví se situace zatím výrazně nezhoršila. Využijte zprostředkování práce přes kvalitní mezinárodní agentury působící v Česku. "Přijímají od zaměstnavatele poptávku a jasné informace, koho na uvolněnou pozici obsadit," říká Chlupáček. Hledat také můžete sami. To, jaká profese je v jednotlivých státech Evropy žádaná, zjistíte třeba přes portál Eures. Pomohou i Eures poradci na úřadech práce po celé Evropě. Nečekejte však, že vám práci seženou. "Naším cílem je zajistit dostatek informací o tom, jak a kde práci hledat, jak kontaktovat zaměstnavatele, stejně jako přiblížit lidem, co je v jiné zemi čeká, s čím mají počítat a podobně," vysvětluje David Chlupáček. Finsky, nebo dánsky? Řada inzerátů je ovšem v národních jazycích, takže například pokud neumíte dánsky, práci budete hledat hůře. Zatímco ve Švédsku spíše platí, že bez znalosti jazyka vás těžko zaměstnají, jsou podle Davida Chlupáčka země, které jsou vůči zahraničním pracovníkům otevřenější - jako třeba Dánsko, Nizozemsko, Kypr, Irsko, Británie a částečně i Španělsko a Itálie. Pokud ale půjde o velmi nedostatkovou profesi, je dokonce pravděpodobné, že vám zaměstnavatel odpustí neznalost jazyka a spokojí se prozatím s některou ze světových řečí. "Zejména v severských zemích téměř všichni mluví anglicky, i němčina je velmi rozšířená a žádaná. Nicméně počítejte s tím, že se třeba dánsky, finsky nebo norsky budete muset naučit. Zaměstnavatel vás určitě bude podporovat v dalším vzdělání," dodává Věra Kolmerová. Znalost mateřského jazyka totiž může zaměstnavatel požadovat, i kdybyste pracovali jen jako uklízeči či vykonávali nějaké pomocné nebo nekvalifikované práce. Úřadům se nevyhnete Přestože již do naprosté většiny zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru povolení k zaměstnanosti nepotřebujete, počítejte s tím, že jednání s úřady se s největší pravděpodobností nevyhnete. Některé země, jako například Británie, požadují, aby se zaměstnanci z jiných zemí registrovali, stejně jako to vyžaduje Česká republika. Pravidla zaměstnávání jsou v každé zemi jiná, takže před odjezdem se vyplatí prostudovat si dostupné informace, které najdete na již zmiňovaném Eures. Zde také zjistíte, jak je to s registračními postupy v dané zemi, zda potřebujete pracovní povolení, jaké instituce máte kontaktovat ve věci sociálního a zdravotního pojištění a daní, na co pamatovat před odjezdem a co souvisí s ukončením práce v EU/EHP, a další užitečné informace. Povolení stále vyžadují naši nejbližší sousedé - Rakousko a Německo. Obě země potvrzují, že budou využívat přechodná období pro vstup na pracovní trh až do 30. dubna 2011. Trh ani teď není Čechům zcela uzavřený, ale platí, že zaměstnavatel v Německu nebo v Rakousku si musí vyžádat a často lobbovat na pracovním úřadě za povolení k zaměstnání Čechů a že projdou náročnou administrativou. Zdroj: www.idnes.cz

Další 1 2 3